V České republice je poskrovnu staveb kopírujících charakteristické, okouzlující zámky na francouzské Loiře. Na jesenicku se nachází jeden jediný takový “skvost”, a tím je Spitzerova vila.
V letech 1929 – 1930 nechal vilu postavit Julius Spitzer, vynikající technik a obchodník, pro svou o 30 let mladší druhou ženu. Díky jeho movitému otci se Juliovi dostalo prvotřídního vzdělání; hodně cestoval. Jeho světový rozhled byl uplatněn při výstavbě slavmého sídla v Juliově rodných Janovicích. Výběr místa nebyl náhodný. Julius Spitzer byl s jesenickým podhůřím spjat osobně i pracovně. Pracoval nejdříve jako inženýr-asistent ve slévárně Vítkovického horního a hutního těžířství. Roku 1912 přešel do obchodního oddělení této firmy ve Vídni a po vzniku Československé republiky se vrátil zpátky, tentokrát už jako obchodní ředitel se sídlem přímo ve Vítkovicích.
Výstavba vily proběhla pod vedením vídeňského architekta Gustava Schölera, který se nechal inspirovat právě zámky na Loiře. Tomu odpovídají tři křídla propojená do tvaru písmene Y, věže s jehlancovitými helmicemi, oválná terasa i vysoká břidlicová střecha. Projekt Gustava Schölera zrealizovala rýmařovská firma Rudolfa Schuberta a je příznačné, že ocelovou konstrukci krovu vyrobila mostárna vítkovických železáren.
Vnitřek vily nijak nepokulhává za její působivou vnější podobou. Interiéry jednoznačně patřily k tomu nejkrásnějšímu, co bylo v té době široko daleko k vidění. Zařízené jsou ve stylu art deco a jen díky šťastné souhře osudu je nepotkalo to, co postihlo mobiliář řady jiných architektonických památek. Movité vybavení vily je tedy dodnes téměř kompletně dochované. Pro Julia Spitzera ho vyhotovil profesor pražské Umělecko-průmyslové školy František Kysela. Ten do všech místností navrhl intarzovaný nábytek vyrobený ze vzácných dřevin. Osobitý Kyselův styl celistvě doplňují dekorativně vyskládané parkety, kachlová kamna, krb s reliéfem i štukové výzdoby stropů, které realizoval Simon Novák z Přívozu. Vše bylo promyšleno do detailu, jednotlivé prvky spolu souzní a vytvářejí podmanivou, příjemnou atmosféru.
Celý architektonický areál se ovšem neskládá pouze ze samotné vily. Patří k ní i budova s garáží, bytem řidiče a teplým skleníkem, který byl později přebudován na saunu. Nedaleko pak stojí studený skleník, dnes kulečníkový sál.
Zahrada obklopující vilu vznikla podle návrhu profesora Friedricha Henneho z Vyšší ovocnářské a zahradnické školy v Lednici. Původně měla ráz květinové zahrady (viz dobová fotografie), dnes má spíše parkovou úpravu se vzrostlými stromy. Zahrada je před vnějším světěm ochráněna oplocením s bránou.
Běh dějin tomu bohužel chtěl, aby si rodina vily dlouho neužila. Během války německá židovsky orientovaná rodina Spitzerů sice o dům nepřišla, i po únoru 1948 si ho několik let udržela, avšak po smrti Julia Spitzera se vývoj událostí obrátil proti obyvatelům vily. Komunistický režim nespravedlivě odsoudil Josefinu Spitzerovou za užívání nadměrného bytu a za prodej rodinných cenností a rodinné sídlo ji zabavil. Protože pozůstalý syn žijící v Holandsku byl zbaven českého občanství, nebyla vila vrácena ani po roce 1989.
Dnes je tato skvostná vila na prodej za 20 miliónů korun. Je ideální jako soukromé reprezentační sídlo nebo menší exkluzivní penzion.
