Stavebně-historický vývoj

Gotický hrad byl postaven na nevelkém ostrůvku při západním okraji velkého rybníka. Přístupný byl pouze po 30 metrů dlouhém mostě. Podle gotických pozůstatků objevených ve sklepech měl hrad poměrně pravidelný pětiboký půdorys, který si zachoval až do barokní přestavby. Starý plán zachycující osovou těsně před ní ukazuje, že renesanční přestavby obklopily zástavbou celý pětiboký obvod, dvě strany byly vybaveny arkádovými ochozy.
Při barokní přestavbě bylo západní křídlo vysunuto mimo původní půdorys hradu a zalomené severní křídlo nahradilo nové rovné, které tak srovnalo půdorys zámku do téměř pravidelného obdélníku. Celé nádvoří obklopily pilířové arkádové ochozy, nad průjezdem byla postavena hranolová hodinová věž. Ke zdobnému vstupnímu portálu byl postaven nový dvojobloukový kamenný most. Fasády byly rozčleněny pilastry vysokého řádu na nárožích a v trojosém rizalitu byly doplněny svislými dekoračními pásy. Úpravy za Haugwitzů se soustředily především na interiéry, starší francouzský park byl za nich přeměněn na anglický.

Celková rozloha pozemků

Rozloha zámeckého areálu včetně parku se zámkem, dalšími budovami a rybníkem činí cca 7,1 ha. 

K tomu je možno přikoupit další pozemky v celkové rozloze cca 10 ha: orná půda, trvalý travní porost – louky a ostatních plochy, další budovy – lesovna, dům se zahradou a další. Některé tyto plochy – cca 3,4 ha jsou zahrnuty pro výstavbu individuálních rekreačních objektů chaty, cca 0,62 ha pak pro výstavbu sportovišť – hřiště. Pro celkovou cenu nás prosím kontaktujte.

Poloha zámku

Hlavní výhodou zámku Osová je jeho jedinečná poloha v malebné krajině kraje Vysočina, cca 4 km vzdušnou čarou od D1. Přes výbornou dopravní dostupnost – do Brna cca 25 min., do Prahy cca 1,5 hod. je areál situován v hlukově a opticky odstíněné lokalitě. Zámek obklopuje čistá příroda – lesy, louky, rybníky.

Budovy v areálu zámku a parku

Osová č.p.1: Hlavní budova zámku
Provedené úpravy: Provedeno kompletní statické zajištění budovy, včetně stažení ocelovými lany, provedeny helikální výztuže, nová ostění a překlady u oken. Nové stropy, opravený krov a střešní krytina. Zrekonstruovaná historická fasáda na jižním křídle včetně věrně provedených kopií původních historických oken.
Na nádvoří zámku se nachází studna.

Osová č.p.2 : Budova správce, apartmány pro hosty:
Dvoupodlažní budova s půdorysem 255 m2 se sedlovou střechou, částečně zrekonstruovaná. Podřezaná proti vlhkosti, vnitřní rozvody, nový krov, střecha 2 podlažní byt správce, v patře 3 apartmány pro hosty každý s vlastní koupelnou a WC, v přízemí příprava pro novou klubovnu/kavárnu, menší dílna + garáž. Nové kopie původních historických oken.

Oranžerie
Historická budova oranžerie s půdorysnou plochou 249 m2, orientovaná na jih, s dvěma bočními křídly a centrálním prostorem – možno využít pro stylové apartmány, letní restaurační provoz nebo zkombinovat s původním účelem využití pro pěstování rostlin – zachované původní prostorové členění, včetně bazénku na vodu. Před oranžerií je koncipován parter francouzské zahrady.

Starý dům v parku u rybníka (půdorys 250 m2)
K objektu je vyřízeno stavební povolení pro přestavbu/opravu pro účely provozování menších společenských akcí, seminářů apod.).

Zámecký park

V zámeckém parku o celkové rozloze 4,3 ha se nachází 2 jezírka, před oranžerií tvarovaný parter francouzské zahrady a 3 dřevěné mostky přes vodní kanál protínající park.

Rybník Okolník: zámek byl dříve propojen se souší pouze mostem, nyní se nachází na poloostrovním výběžku, z východní strany obklopen rybníkem Okolníkem o výměře 2,85 ha. Rybník je pronajatý rybářské organizaci.

Altán: v parku je zachován též malý, z cihel vystavěný altán, dříve sloužící jako odpočinkové místo při tenisu (v parku dříve hráli příslušnici rodiny Haugwitzů také tenis).

V parku se nacházejí 2 kopané studny.

Historie

Na přelomu 13. a 14. století založili páni z Ronova na ostrůvku obklopeném vodami rybníka hrad, po němž se poprvé psal roku 1329 Jindřich z Ronova a Osové. Výslovně je hrad zmiňován až roku 1348. Roku 1373 hrad koupil od Čeňka z Letovic a Ronova markrabě moravský Jan Jindřich – bratr Karla IV. a o tři roky později jej dostal lénem Jan Meziříčský z Lomnice. Během markraběcích válek byl hrad na počátku 15. století na příkaz markraběte pobořen Vokem z Holštejna. Roku 1415 koupil Osovou Zbyněk z Doubravice, jehož potomci zvaní Osovští z Doubravice jej drželi až do roku 1529, kdy jej Smil z Doubravice směnil s Janem z Perštejna za nedalekou Valeč. Perštejnové měli podobných sídel ve svém rozsáhlém majetku mnoho, proto se není čemu divit, že Osovou zanedbávali a tak ji již roku 1552 kupuje nový majitel Jan Polcar z Parařova jako „tvrz pustou“. Polcarové se ihned pustili do obnovy sídla v renesančním slohu a již roku 1577 je objekt označován jako zámek. Renesanční úpravy mohly pokračovat i po roce 1612 za Jiřího Humpoleckého z Rybenska. Po požáru roku 1638 byl zámek jen provizorně opraven, definitivní přestavbu již v barokním slohu provedla po roce 1710 již v barokním slohu Kateřina z Walldorfu. Poslední úpravy provedli po roce 1830 Haugvicové z Biskupic, kteří jej připojili k náměšťskému panství. Haugvicům patřila Osová až do roku 1945, poté sloužil okresu Žďár nad Sázavou k sociálním účelům.