Magdalena Jakubíčková před sedmi lety uchránila chátrající zámek v Kolči na Kladensku před zbouráním. Teď na jeho opravu dostane peníze z norských fondů.
Před necelými deseti lety si Magdalena Jakubíčková všimla na svých vyjížďkách na koni chátrajícího zámku v Kolči na Kladensku. A rozhodla se, že se jej pokusí koupit a zachránit. Spolu s vedením šestisethlavé obce proto založila Nadační fond Koleč a povedlo se.
Začátky ale nebyly jednoduché. Na nucené dražbě museli o zámek bojovat s dalšími šestnácti zájemci. „Většinou to byly realitní kanceláře, které by jej nechaly zbourat kvůli pozemkům,“ vzpomíná Jakubíčková. Nadační fond Koleč tak nakonec za ruinu musel dát víc než pět milionů korun – dvakrát tolik, než původně předpokládal.
I další peníze na opravy se dařilo shánět jen velmi obtížně. Přesto už zámek dostal novou střechu a v přilehlém a částečně opraveném kostele se od loňska konají stavby.
Nyní kolečskému zámku svitlo na lepší časy. Získá peníze z norských fondů, které na jeho opravu dají přes 16 milionů korun. Uvedená suma zatím stačí na rekonstrukci jednoho křídla zámku, v němž vznikne muzeum včelařství. A to nejen českého, ale i norského.
Vítězná firma minulý týden začala zámek opravovat. „Do konce dubna 2016 musí být vše hotové. I vybavení expozic a kolaudace,“ podotkla Jakubíčková
Zámek v Kolči je typickým příkladem nemovitosti, která se stala předmětem polistopadových machinací. Jeho předchozí majitelé jej koupili počátkem devadesátých let na úvěr a vzápětí jej zastavili u bank, aby získali další miliony.
Noví majitelé nechali zámek chátrat, památkáři dokonce objevili trámy na půdě přeřezané motorovou pilou či úmyslné díry ve střeše, přiléhající unikátní barokní sýpku zničil i podezřelý požár. Až věřitelské banky nakonec zámek prodaly v dražbě.
Aktivitu Jakubíčkové oceňuje i starostka Kolče Lenka Skolilová. „Bez ní by to byla jen ruina, která by brzy spadla. Obec nemá na to, aby sama zachránila tak zdevastovaný objekt,“ říká. Starostka tak pomůže alespoň částečně – zastupitelstvo odsouhlasilo, že pomůže se splácením spoluúčasti. Norské fondy totiž uhradí „pouze“ 90 procent nákladů. „Budeme platit zhruba sto tisíc korun ročně po dobu třinácti let,“ uvádí Skolilová.
„Úroky budou hrazeny z případných zisků kulturních akcí, které zde pořádáme,“ dodala Jakubíčková. První z těchto akcí bude již příští víkend (20. června) Medová pouť, plánují také uspořádání již třetího ročníku folkového festivalu FolKoleč.
A jak Jakubíčkovou napadlo, že předělá zámek právě na muzeum včelařství? Právě tím se Koleč podle ní vyznačovala od nepaměti. A v minulosti zde byla i továrna na medomety, kterou vlastnila rodina Švarců. „Pokusíme se s nimi domluvit, aby tam v jedné místnosti měli svoji expozici,“ říká Jakubíčková.
Že musel projekt Jakubíčkové zaujmout, svědčí i konkurence, s níž musela o dotaci bojovat. Uspěla totiž pouze každá osmá žádost. Z 209 předložených projektů v kategorii Kulturní dědictví a současné umění jich komise vybrala jen 26.
„Hodnotící komise se shodla, že to byl výborně zpracovaný projekt s originálním výstupem, jasnou strukturou a partnerem z donorského státu,“ uvedla Lenka Šlitrová, programová manažerka norských fondů na ministerstvu financí.
Jedna místnost bude věnována i norskému včelařství. Jakubíčková přiznává, že to bylo pragmatické rozhodnutí. „Když člověk chystá projekt, musí myslet na to, co mu získá body. A jednou z takových věcí je mít v Norsku partnera. Tak jsme si řekli, že zjistíme, jestli tam mají včelařství, a oslovíme je,“ vysvětluje.
I když dotace ve svých pravidlech umožňuje proplatit i cestu do zahraničí k jednání s partnerskou organizací, s norskými včelaři se na spolupráci domluvila na dálku prostřednictvím e-mailu. „Nebylo třeba tam jezdit. Navíc chci, aby bylo co nejvíc peněz na samotnou rekonstrukci,“ vysvětluje.
Přitom to není tak dlouho, co nadační fond v čele s Jakubíčkovou uvažoval, že zámek prodá dál. Dlouho se mu totiž nedařilo získat peníze na rekonstrukci. Příspěvky z ministerstva kultury či například Státního zemědělského intervenčního fondu v řádu stovek tisíc ročně totiž stačily jen na nejnutnější práce, aby zámek nechátral dál. Mimochodem: sice přispěl i Středočeský kraj, ten ale poskytl jen 150 tisíc korun. Do předražené a zmanipulované opravy zámku v Buštěhradě, který je známý z kauzy Rath, přitom chtěl dát 200 milionů.
Jakubíčková už měla rozjednány možné kupce. „Je lepší nabídnout to někomu, kdo peníze na tu rekonstrukci má, byť za cenu, že tam vybuduje třeba sídlo firmy,“ říká. A několik zájemců se i ozvalo. „Oslovila nás například firma, která by tam udělala léčebnu pro 180 pacientů,“ popisuje Jakubíčková. Další možností pak bylo, že by tam sídlilo školicí středisko pro manažery.
Po letech, kdy se pokouší získat peníze na opravu zámku z různých dotačních programů a fondů, by se tím již mohla i živit. „Máme za sebou už dost dotací. I když jsou malé, je dost práce s jejich administrací,“ řík
„Už se na mě i někteří další majitelé památek obracejí, jestli bych jim neporadila, v čem dělají chybu, protože nedostávají dotace. Ale živit bych se tím nechtěla ani náhodou,“ dodává s úsměvem. Plně ji totiž zaměstnává další její koníček – koňský statek s výcvikem dětí v jízdě na koni, který loni založila se svojí kamarádkou v Jarpicích u Slaného.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz