Po Bílém zámku, jehož vleklá rekonstrukce byla dokončena před dvěma lety, přichází v Hradci nad Moravicí na řadu také ten Červený. Pokud vše půjde podle plánu, rozsáhlé opravy by mohly být odstartovány už v průběhu dubna.
Projektovou dokumentaci sestavilo opavské pracoviště Ateliéru 38. Na rekonstrukci byla poskytnuta dotace z Ministerstva kultury ČR. Opravy budou rozděleny do tří etap. V současnosti je jasno o podobě první z nich, která vyjde zhruba na 21 milionů korun. Rozpočet druhé byl vyčíslen přibližně na 35 milionů.
„V první etapě považujeme za nejnutnější opravu hradební vyhlídky, která se nachází směrem ke Kajloveckému rybníku. Vzhledem ke špatnému odvodnění zde docházelo k postupnému praskání jak cihelných, tak pískovcových prvků,“ vysvětloval kastelán hradeckého zámeckého skvostu Radomír Přibyla a pak ještě pokračoval:
„Vyhlídka musí být rozebrána, následně dojde na řádné odvodnění, zároveň je třeba vyrobit nové prvky a poté se vše sestaví zpátky.“
Druhým důležitým bodem první etapy je zajištění základů severní strany Moravické věže, v níž se objevily trhliny. Následně se přistoupí k sanaci a odvodnění kleneb nad spodními konírnami. „První etapa proběhne v letošním a příštím roce. Druhá část rekonstrukce je naplánována na roky 2018 a 2019.
Předpokládáme, že kompletní opravy budou trvat šest až osm let,“ doplnil.
Rekonstrukce Červeného zámku
1. etapa
>> oprava hradební vyhlídky směrem ke Kajloveckému rybníku
>> zajištění základů severní strany Moravické věže
>> sanace a odvodnění kleneb nad spodními konírnami
2. etapa
>> kompletní rekonstrukce nádvoří
>> výměna střech
>> výměna rozvodů inženýrských sítí
3. etapa
>> rekonstrukce hotelu
Stavba Červeného zámku byla zahájena během roku 1874 a trvala zhruba dvacet let. Za tu dobu na něm proběhla celá řada úprav. Jedna z těch největších se datuje do období po konci druhé světové války.
Tehdy se odstraňovaly následky bombardování severovýchodního křídla. „Stavební úpravy nerespektovaly původní architekturu. Došlo ke změně tvaru střešních konstrukcí, byly nahrazeny některé cihelné prvky a podobně,“ popisoval kastelán Radomír Přibyla.
Pro Červený zámek byl zásadní obrovský požár z roku 1972, jímž se budeme zabývat na jiném místě této strany.
Po vyhoření objektu proběhl nejmarkantnější zásah do jeho podoby: „Jednalo se o podkroví zámeckého hotelu. Úpravy absolutně nebyly v souladu s původními tvary. I v tomto případě je v plánu rehabilitace.“
Zatímco rekonstrukce zámku může začít už za tři měsíce, současně se uvažuje nad budoucností Bílé věže, která potřebuje nové zastřešení, odvodnění a také nalézt využití. Během února by mohla být odstartována druhá etapa úprav zámeckého parku. Ta bude soustředěna na jízdárnu, Mariánské louky a také svah pod Červeným zámkem:
„Chceme vykácet několik desítek stromů, díky čemuž se obnoví původní pohledy na zámek a hlavně se zlepší „zdravotní“ stav objektu. Vzrostlé náletové dřeviny zabraňují, aby zdivo mohlo dýchat. Potom, co se vykácí, dostane se sem opět slunce.“
Návštěvníci Červeného zámku si v příštích měsících budou muset zvyknout také na to, že rekonstrukce se uskuteční za provozu. „Samozřejmě při zavření celého objektu by práce mohly probíhat rychleji, nechceme však, aby musely být zrušeny kulturní akce, které u nás mají obrovskou tradici. Beethovenův Hradec a podobně,“ vysvětloval Radomír Přibyla.
Večer 10. ledna 1972 byl v Hradci nad Moravicí a okolí sice mrazivý, prostory Červeného zámku se ale zmítaly v plamenech. V severní části objektu mělo dojít ke zkratu elektrospotřebiče, což způsobilo velký požár. Vzpomíná si na něj také Radomír Přibyla, kterému tehdy bylo deset let.
První hasičské auto sice k zámku dorazilo, cestou do kopce z něj však vytékala naložená voda, která v mrazu okamžitě zamrzla, způsobila náledí a další vozy měly velké problémy nahoru vyjet. Důkladné hašení tak začalo se zpožděním. Kompletně vyhořel celý severní trakt, dále pak mansardové patro s ubytovacími pokoji a propadla se také klenba velkého koncertního sálu.
Rekonstrukce trvala čtyři roky a zámek byl opět zpřístupněn veřejnosti v roce 1976.
„Když jsem chodil do základní školy, scházeli jsme se na městečku u vedlejší budovy zámku, kde mám nyní pracovnu, s mým spolužákem Mirkem Banasem. Jeho teta, Helena Kolečková, v té době bydlela právě zde a vždycky nám oknem podávala horké kakao a buchtu ke snídani,“ vracel se ve vzpomínkách Radomír Přibyla a jedním dechem dodal:
„Pamatuji si, že u zámku jsme se ráno po požáru sešli okolo sedmi hodin ráno. Tehdy už se z něj pouze dýmilo. Chtěli jsme se přes bránu dostat dovnitř, ale hasiči už nás do areálu nepustili. Z požáru bylo velké pozdvižení. V Hradci a okolí se nemluvilo o ničem jiném.“
Zdroj: denik.cz
